Sláva a úpadek Jäger Hausu

V posledním čísle Podesní došlo v článku o Františkově myslivně k určitému nedopatření. Shodou různých okolností se v něm objevila „senzační“, ale nepřesná informace, že na místě Františkovy myslivny byla již v 17. století lovecká chata. To ovšem není dokázáno a Františkovu myslivnu mohli postavit Kleinové „na zelené louce“. Nestál tam předtím rozhodně žádný větší objekt.

Poměrně velká lovecká chata, zvaná Jäger Haus, stála svého času mezi Mravenečníkem a Medvědí horou, na plošince zhruba v místech, kde jsou dnes větrné elektrárny. V tom prostoru je situována dnes Tetřeví chata, ale jak si ještě ukážeme, ta asi nestojí úplně přesně na místě někdejšího velkého mysliveckého domu. Terén je tam pro loveckou chatu příhodný. Nadmořská výška je asi 1170 m, na vrcholky Mravenečníku a Dlouhých strání činí maximální převýšení už jen necelých 200 m, přitom sklon terénu je nepatrný, je tu téměř plošina.

Odkud máme o dávno zbořené chatě informace, čím byla slavná a jaký byl její osud, si ukážeme dále. Velmi pozoruhodný je fakt, že „Jäger Haus“ zakreslil na své mapě Moravy z roku 1716 Jan Kryštof Müller. Toto mapové dílo, které nahradilo mapu Komenského z roku 1627, se pak popřípadě s malými úpravami přetiskovalo dalších více než 80 let. Objekt chaty není zakreslený ve všech vydáních mapy, ale je zejména v krajské mapě, která vzešla z Müllerova mapování, a také v některých celkových mapách Moravy. Objevuje se tam jako vůbec jeden z mála objektů mimo vesnice a města, a právě to nepřímo svědčí o jeho tehdejším významu.

Značka pro Jäger Haus, jak je vidět na výřezu mapy, je mezi Rejhoticemi a nejhořejším tokem Desné, blíže k němu. Zákres je tedy docela přesný. Pochopitelně zajímavou otázkou je, jestli a čím byl objekt tak pozoruhodný, že se ocitl i na celkové mapě Moravy. To přesně nevíme, ale můžeme se jistě něčeho dohadovat. Jednak v horské oblasti Hrubého Jeseníku pro nedostatek sídel bylo na jeho zákres na mapě dost místa, jednak loveckých chat v takových polohách bylo asi velmi málo, pokud jaké byly, a konečně je možné, že kartograf Müller měl k chatě i nějaký osobní vztah. Je dobře možné předpokládat, že zrovna v ní byl ubytovaný při mapování v oblasti Hrubého Jeseníku. Lze to předpokládat tím spíše, že moravská šlechta vznik mapy podporovala a dokonce financovala i její tisk.

Ještě se zastavme u možného českého překladu termínu „Jäger Haus“. Doslova by to byl myslivecký dům nebo myslivna, spíš to byla ale lovecká chata pro urozené majitele panství a jejich hosty. Jediné vyobrazení Jäger Hausu, které je známo, najdeme na vzácné Glaubitzově mapě z roku 1739, kterou je možno vidět při prohlídce velkolosinského zámku a o níž dosud nejpodrobněji psal Sedláček (1991). Komplex čtyř budov je na mapě zakreslen pohledově a pravděpodobně aspoň zhruba podle skutečnosti, včetně například počtu oken a dveří a přístupových cest. V blízkosti chaty je zakresleno několik louček, na kterých mohli urození lovci pást koně nebo střílet jeleny.

Dalším pramenem k poznání Jäger Hausu a hlavně k jeho přesnější lokalizaci je mapa prvního vojenského mapování z let asi 1764–1781, která byla v důsledku špatně pochopeného utajení zhotovena jen v jednom exempláři, který je ve Vídni, pro naše země je ale přístupná na internetu. Na této vojenské mapě je Jäger Haus zakreslen tak, že už jednoznačně ukazuje na lokalizaci v blízkosti dnešní Tetřeví chaty. Dost přesně je asi zakreslen i půdorys stavebního objektu či komplexu. Tvoří jej čtyři samostatné budovy uspořádané zhruba do čtverce. Ve vysvětlivkách k mapě je o stavbě dokonce i stručná zmínka: „…Jedna pěšina vede k vízmberské cestě na Mravenečník (Heidweg), k velkému Jägerhausu, k hraběnčině chatě (Gräfinbaude)…“

Až překvapivě obsáhlou zprávu o Jäger Hausu nacházíme v brožuře, kterou napsal a vydal v roce 1803 ranhojič na vízmberském panství Josef Neumann a která je vlastně první topografií nebo geografií Podesní. V partii o Jäger Hausu na straně 28 se doslova píše (v českém překladu) toto:  „…na Medvědí hoře (Bärenherd) začínají hole, pak je Kamenec (Steinige Höh), na kterém se nachází tak zvaný Jägerhaus, který je postaven do čtverce, a byl za Maxmiliána ze Žerotína, protože panství bylo ještě spojeno s velkolosinským, v roce 1641 vystavěn. V něm je umístěno 6 letních pokojů a malý vytápěný sál, také se v něm nachází kaple, kde ještě dodnes je k vidění oltářní obraz s ukřižovaným Spasitelem, dále kuchyň, ještě pozorovatelné známky dvou stájí k ustájení koní, které ale zaplatily už daň zubu času. Také se nachází v tomto obydlí mnoho nápisů tužkou od velmi mnoha vysokých panstev z let 1652, 1664, 1678, 1680, 1684 atd., mimo jiné kolik tito pánové dopoledne a odpoledne skolili jelenů. Borová dolina (Haidengraben), která má své jméno od lučního pramene u zmíněného Jägerhausu, pak Tupý vrch (Sümppenkampp, nejspíš kaliště, bahniště – Tupý vrch je pozdější zkomolenina!), obrovský kopec, na kterém se nachází lovecká bouda, v níž přenocovávají myslivci, lesníci a lesní dělníci, když se ocitnou v těchto horách, nato následují Dlouhé stráně (lange Laith), Velká Jezerná (grosse Seegraben)…“ V dalším textu se Neumann zmiňuje také o Randhausu, postaveném Žerotíny již v roce 1625, ovšem mnohem skromnějším – měl jen jeden pokoj a předsíň. Ten stál skutečně blízko nebo i velmi blízko pozdější Františkovy myslivny, jak je patrné ze starých map, ale naprosto přesná lokalizace z nich asi nebude možná.

Z Neumannova nesporně zajímavého popisu je zřejmé, že Jägerhaus byl významný a atraktivní objekt, ale zároveň že svou dobu slávy měl už na počátku 19.století za sebou a že už pomalu, ale jistě začínal pustnout. Zpustnutí nepochybně zapříčinila změna vrchnosti: roku 1770 přišli Žerotínové o vízmberské panství, které o dva roky později převzal velehradský klášter a v rámci reforem Josefa II. se v roce 1784 stalo majetkem náboženského fondu, de facto státu. Tím skončila šlechtická držba a lovecká chata se stala více méně nadbytečnou. Jistěže dokud stála, sloužila přinejmenším pro lesní personál. Zákonitě musela být ale už dost zpustlá, vždyť byla v té době více než 150 let stará!

Další podrobnou mapou, na níž je Jäger Haus přesně zakreslen, je katastrální mapa rakouské monarchie z roku 1834 (k.ú. Kociánov). Je na svém „obvyklém“ místě asi 1,2 km od vrcholu Mravenečníku, ale už je to pouze jedna poměrně malá dřevěná budova. Na mapě druhého vojenského mapování (probíhalo v letech 1836–1844) je Jägerhaus jako pomístní název, ale bez značky pro budovu, takže je otázkou, co tam v té době z objektu ještě zbylo. Na mapě z roku 1865 je v těch místech jen značka bez nápisu. Na pozdějších turistických mapách a na „speciálkách“ z 3. vojenského mapování už Jäger Haus není nijak vyznačen a nezmiňuje se o něm ani Gustav Trautenberger ve své topografii Podesní (1872). Ani v žádném ze starých turistických průvodců nenacházíme žádné zmínky o chatě ve zmíněné oblasti, takže nejspíš podlehla definitivně zubu času.

Až na některých mapách z doby po druhé světové válce je opět vyznačena malá budova, někde popsaná jako Tetřeví chata. Tak se jmenuje dřevěná chata dodnes. Stojí ale na mírném svahu nad silničkou, takže tam asi větší objekt Jäger Hausu stát nemohl. Spíš stál poblíž na uměle vyrovnané plošině, ale stopy případných základů už tu teď vidět nejsou.

Závěrem můžeme říci, že někdejší Jäger Haus byl nejspíš jednou z prvních horských loveckých chat na Moravě a byl zvláště v 17. století po třicetileté válce šlechtou hojně využíván. Je možné, že v době třicetileté války, za níž byl postaven, měl sloužit (nebo i sloužil) jako útočiště pro panstvo za neklidných válečných dob.

Autor článku, Zdeněk Gába, mi dal svolení k uvedení článku na mých stránkách, stejně jako Richard Jašš, šéfredaktor vlativědného časopisu Podesní, v jehož 3.čísle v červnu r. 2007 tento článek byl publikován.

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode