Krásné stránky, které vyvolávají mnoho vzpomínek. Taky jsem tu zprvu hledal mapu chat, ne všechny znám, ale opravdu by to asi chatám neprospělo, mohly by se z nich stát další turistické atrakce, ztratily by své kouzlo odloučenosti od civilizace a hlavně - je spousta slušných turistů a lidiček, ale i spousta darebáků a nenechavců...

Chtěla bych Vám paní Zdeničko poděkovat za tyto stránky, které zpracováváte s láskou a pečlivostí. Jsem vždy velmi potěšena, když někdo věnuje svůj volný čas věcem, které pomáhají ostatním. Věcem, které mě i Vám donesou potěšení nejen při čtení stránek, ale i při turistické výpravě za dobrodružstvím se svými nejbližšími a přáteli. Děkujeme.

Nelly, děkuji za povzbuzující slova :-)

Díky za moc pěkné počtení a připomenutí některých chat, o kterých jsem ani nevěděl, nebo se mi už téměř vykouřily z hlavy (Strašidla atd.) A také pozdravení za dnes už bohužel bývalou bandu spravující Jezernou. Majitel naznal, že bude chatě lépe bez nás. Tak po deseti letech dobrý čaj s příchutí jehličí už příchozím nenabídneme. Ještě, že se podařilo chatu alespoň opravit, a tak snad zase nějaký ten pátek vydrží. Držím palce v dalším objevování a příležitostně pošlu nějaké fotky - zejména historické.

Mirku, asi před měsícem se ke mně informace o změně na Jezerné dostala a musím přiznat, že mi to bylo a je líto. Nebýt vaší party, nebyla by opravená střecha, nebyla by obytná půdička, nebyl by nový můstek atd. Děkuji i za tatínka, že jste o chatu s láskou tak dlouho pečovali a ještě ji byli ochotni poskytnout…
Věřme, že majitel zachová podobu, vybavení, kroniku chaty, že zachytí bohaté stopy její jedinečné minulosti, které mu nedovolí nechat chatu zchátrat…

To tedy opravdu je, jste sikulka, moc pekne to mate udelane. Zrovna jsem si rikala, ze az se vratim tak si nekde vyslapnu. Posilam moc pozdravu do Sumperka

Děkuji, Hani.

Už dlouho jsem pátral, co že se to stalo s Františkovou myslivnou a nebyli mně schopni odpovědět ani na různých informačních střediscích. Měl jsem podezření, že ji asi dostal za režijní cenu nějaký mafián, ale že to došlo až tak daleko, to mě opravdu překvapilo. V tomto státě je každá levota možná. No a s tou radou schovat se před deštěm pod strom opravdu nevím, co když přijde bouřka?

Ani nevíte, jak vám rozumím, Vašku. Moje prvotní reakce na prodej byla taky taková, dokonce mě i přibrzdila v psaní textu. O Františkově myslivně jsem mohla napsat mnohem víc, i k ní mám silný citový vztah. Tatínek tam trávil se zahraničními hosty spoustu loveckých sezón. Jenže když nad tím teď častěji přemýšlím, když vidím, jak některé další objekty pustnou, možná právě prodej byl záchranou tak unikátní stavby. Brzy už text rozšířím, fotogalerii také…
Zmiňovala jsem přeháňku... Rada co dělat, když vás zaskočí bouřka na horách, je snadno dostupná na internetu...

Věřím, že to pro vás musel být šok, zvlášť když se k myslivně váží vaše osobní vzpomínky. Já Františkovu myslivnu objevil kdysi v nabídce cestovní kanceláře, zároveň tam nabízeli nedalekou chatu Hubertku. Myslím, že Františkovu myslivnu pronajímaly i Lesy ČR. Těžko odhadovat, jak to bylo vytížené, je tam přece jenom dost obtížný přístup. Nevím, jak je přístupná od Loučné, ale od Koutů je to docela prudké stoupání a přístupová asfaltka patří ČEZu, který provoz zřejmě reguluje. Dokázal bych pochopit, pokud by to Lesy ČR prodaly jako nevyužitý objekt, je to lepší než ji nechat zchátrat, ale podle dopravního prostředku majitele se nejedná o obyčejného milovníka přírody ale spíš o novodobou šlechtu, která je ale spíš zvyklá vyzobávat rozinky. Nevíte náhodou, jestli je aspoň Hubertka dostupná obyčejným lidem? Na webové stránce Loučné nad Des. je sice uvedena, ale aktualizace je z roku 2011. Kdysi jsme tam chtěli strávit prodloužený víkend, poloha a výhledy jsou nádherné, ale pak to nějak nevyšlo. Díky za info.

Vašku, konečně jsem dopracovala FM a Hubertku. Jak je to s Hubertkou a ubytováním na ní nevím. Nechci se opakovat... Moje stránky se tímto ani nezabývají...

Zdravím, chci se jen zeptat. Jak je to s pronajímáním nebo jen s přespáním na chatách? Minule mě nepěkně překvapila bouřka u Opavské chaty, ale nebylo možno se přes zamčenou chatu schovat.

Zdravím i já vás, Lukáši,
téměř všechny chaty jsou uzamčeny. Přečkat přeháňku můžete snad jen v otevřené šopce anebo pod korunami stromů (je krásné pozorovat déšť v přírodě, je dokonce blahodárné se jím nechat omývat… Zažila jsem to mockrát…).
Tento web neslouží jako propagace ubytování. Mohu vám doporučit https://www.boudy.info/mapa.php?txt=cz#txt=cz&zoom=11&lat=50.12935&lon=16.99838&layers=B00000

Zdravím všecny milovníky loveckých chat. Již je to dávno,kdy jsme se svými dětmi o jarních prázdninách jezdili na lovecké chaty, které zde jsem neviděl. Opavská chata na Rejvízu, Supí, Podzámecká, další lovecká chata na Lysáku, kde bývalo nádherně,klid a ticho. Děkuji za pěkné fotky-Karel

Karle,vámi jmenované chaty teprve na moji návštěvu čekají... Na většině chat je stále nádherně, klid a ticho... My jsme se zatím soustředili na chaty, které jsou poblíž hlavního hřebene. Je na čase zavítat i do vzdálenějších míst.

Jsem velice rád, že jsem nalezl Vaše stránky na internetu, moc se mě líbí. Se zájmem jsem si je prohlédl a měl jsem tak možnost se seznámit s místy, které neznám, nebo jsem je nenavštívil. Zřejmě jsem podobného ražení, protože i já na svých toulkách fotím chaty v Jeseníkách do své soukromé sbírky.
Nevím jestli znáte níže uvedenou webovou stránku :
https://www.historie-vrbno.estranky.cz/clanky/lovecke-chaty.html , která má podobný charakter a může být inspirací pro doplnění vašeho seznamu chat. Přeji Vám hodně úspěchu ve vaší zálibě.

Miloši, díky za podporu. Je nás opravdu hodně stále hledajících...
Se synem jsme byli několikrát ve Vrbně na tenisovém turnaji a mě tam svou krásou zaujal zámeček Grohmann a několik vil. Díky tomu jsem narazila na vrbenské stránky. Jsou na nich mnohé chaty, na kterých jsem ještě nebyla. Mám se aspoň pořád na co těšit :-).

Děkuji za krásnou podívanou a inspiraci pro další cesty do Jeseníků. Na oplátku bych rád doplnil seznam o tři chaty, na kterých jsem několikrát nocoval se svými skauty. První se jmenuje "Sokolka" a leží na vrchu Smrčina poblíž Sobotína. Dnes už je bohužel v soukromých rukou a nedostupná. Druhá má tajemné jméno "Mrtvý muž" a lze ji nalézt u Nového Malína v blízkosti turistické značky z rozcestí Mrtvý muž na Kamenný vrch (na některých mapách - Kamenec). I tato chata má dnes už soukromého vlastníka. Třetí chatou je lovecká chata "Alice" mezi Rabštejnem a Skřítkem a je dodnes v majetku Lesů ČR.

Zdravím a děkuji za inspiraci. "Alici" doplním, o chatě "Mrtvý muž" jsem doposud nevěděla a mám ji tak blízko. Co se týče "Sokolky", ona loveckou chatou, pokud vím, nikdy nebyla. Možná dnes... Někde ji mám nafocenou, doplním. Ještě jednou díky!

Zdenko omlouvám se, máte pravdu. Chatu Sokolka u Sobotína provozoval Šumperský aeroklub. Chata "Mrtvý muž" je poblíž rozcestníku "Volyňské skály. Chaty jsou tam dokonce dvě a v jejich bezprostřední blízkosti je vyhlídkové posezení "stylově" upravené betonovou lavicí.

moc a moc za krásně zpracované dílo. Jeseníky si to zaslouží. Jen mám malou, možná neuskutečnitelnou prosbu. Ne všechny chaty jsou na mapách, nedal by se přehled doplnit umístěním s mapkami. Mnoho milovníků Jeseníků by určitě chtělo ta místa navštívit, jsem mezi nimi, ale neví kam. Ještě jednou díky za tu krásu.

Milá Vlaďko, abych řekla pravdu, na mapě se pracuje, jenže... Mým cílem nikdy nebylo ublížit Jeseníkům tím, že jim způsobím těmito stránkami ztrátu intimity. Bohužel plánovaný NP Jeseníky je v budoucnu o ni připravit může. Na našich horách je právě krásné to, že nejsou tak frekventované jako třeba Šumava a Krkonoše. Vždyť jen na třech chatách (ze všech zatím publikovaných) jsem někoho o víkendu potkala. Ta jejich krása je právě v jejich opuštěnosti. Proto mapu, která bude dokonalá (jsem hravá), na stránkách nezveřejním. I já chaty dohledávám dle turistických map... V tom je to dobrodružství... Chcete-li nějaké konkrétní údaje, můžete mi napsat e-mail.

také já vím o chatě která není na seznamu. Nalézá se nad obcí Maršíkov a dnes leží v oboře Rudno. Je u ní krásný obraz od pana Michálka s loveckými motivy. Pavel Loučná nad Desnou

Díky, Pavle. Určitě se tam vypravím...

Na sedmi z uvedených chat (a na dalších třech neuvedených) jsem s kamarády myslivci odpracoval stovky hodin při opravách. Troufám si tvrdit,že nejméně tři jsme zachránili před úplným zánikem. Např. chatu "Dědovku" na Velkém dědu aj. V případě zájmu mám bohatou fotodokumentaci. Zdravím a přeji vytrvalost,protože jste teprve na začátku. P.Ž.

Pavle, v mnoha případech právě díky takovým lidem jako jste vy a vaši kamarádi, se daří zachovat hodně zde publikovaných chat. Jsem opravdu ráda, že jste se ozval. Velmi si vážím vašeho úsilí, které jste vynaložili ve svém volném času k záchraně objektů. Jistě máte hodně zážitků, na které takové akce bývají bohaté. Uvítám, poskytnete-li mi nějaké fotografie nebo informace o té které chatě.

Moc me potesilo si prohlednout tuto web-stranku. Po 30 letech zivota v zahranici clovek zjistuje, jak jeste malo o svem rodnem kraji vi. Mnoho techto krasnych mist jsou mi nezname a snad se toho dockam, je jednou v budoucnosti navstivit. Clovek nikdy nevi, kam se na sklonku zivota jednou uchyli. Vetsinou nachazi smysl prave tam, odkud vysel.
Plne se take ztotoznuji s myslenkou tykajici se historie tohoto kraje. O teto historii jsme jako deti malo slyseli. Tehdy dospeli lide se casto o historii malo zajimali spise je jen zajimala pritomnost a budoucnost. Proto si mnoho veci nevazili a kolikrat nemeli k ruznym hodnotam vztah, ktere ale byly prave budovany generacemi predtim. Tyto generace byly pro ne cizi lide, ktere nikdy nevideli a take k tomu nemeli prilezitost se s nimi osobne setkat. Ale takova uz nekdy byva historie, tvorena politikou a valkou. Az snad ta druha a treti generace najde zase nejakou postupnost v budovani hodnot pro dalsi generace a vice si vazit tech hodnot a mist, ktere byly vybudovany prave nam neznamymi generacemi. K tomu patri castecne i tyto krasne chaty a mista v Jesenikach. Moc si toho vazim, ze tyto zajimava mista najdou znovu obnovu a zverejneni jejich historickych hodnot. Tim se uceli i historicky pohled na tento kraj pro nove generace.

Zdenku, tvůj příspěvek představuje další, jiný úhel pohledu. Vyjádřit se k němu pár větami mi nejde. Mám načtenu spoustu vzpomínek původních odsunutých obyvatel a okamžitě se mi vybavily. Dokážeme-li odstranit naprogramování získané vzděláním, výchovou, oprostíme-li se od vlastního ega, snad jen pak dokážeme použít vhled a schopnost vcítit se do mysli původních obyvatel, když opouštěli milované Jeseníky (zkusme si jen představit, že bychom byli na jejich místě). Stopy jejich poctivé práce nesou i Jeseníky - v podobě chodníků, loveckých chat, … A právě z tohoto hlediska považuji za etické zachovat tu krásu, tu krásu v její opuštěnosti...

Milá Zdeni ,jednoznačně musíš vydat knihu. Ne všichni mají možnot sdílet tuto krásu na internetu a potěšila bys nepředstavitelné množství lidí, kteří by touto knihou mohli obdarovávat ostatní.

Zlatuš,
na knihu to zatím není. Chybí informace, systém, zatím je to takový chaos a opravdu povrchní. Ale kdoví, třeba jednou v důchodu... :-), to se ještě načekáme :-), pokud se vůbec dočkáme :-) ...

Dobrý den, svým albem chat jste mi připomněla některé krásné zážitky z dětství, které jsem strávila jako dcera polesného Ing. Josefa Šplíchala na polesí v Karlově pod Pradědem. Díky " zeleným kořenům" jsem vystudovala lesařinu a provdala se do lesácké rodiny ve vedlejším údolí Jeseníků - Vrbna pod Pradědem. Pracuji u Lesů ČR v Šumperku a tak jsem poznala další část Jeseníků. Většinu chat z vaší kartotéky znám, některé ještě chybí. Například tzv. Goeringova chata na úbočí Velkého kotle, Sokolí chata z videlské strany a další. Snad se mi podaří je v dohledné době navštívit a doplnit váš seznam.
Díky za zachycení unikátní atmosféry některých loveckých chat, víc a víc nám zvětrává a mění se na komerční zápach :-)
Hana Komárková
P.S.
Silonova chata se jmenuje podle lesního rady Jiřího Slona, který si upravil příjmení na pro něj přijatelnější: Silon. Vím to od tchána, který pracoval od poválečných let až do svého důchodového věku na polesí Vidly a měl chatu na revíru. Dodnes ve Vidlích žije a jeho vzpomínky by vydaly na několik knih :-).

Milá Hani, jsem ráda, že jste se mi ozvala. Děkuji vám za informaci o panu Slonovi. Snad se někdo ozve a sdělí mi, kdo byl pan Háša, pan Duras, pan Opletal, Vilém,... Je ještě hodně chat, které mám v plánu vyhledat a doplnit. Chybí mi celé pásmo Orlíku, chata Rudohorka, Keprník, Opletalova chata, Vilémova chata a další. Jsem za to ráda, protože mám pořád nové cíle. Je pořád co poznávat. Do výletů zapojuji už celé příbuzenstvo a zažíváme spoustu dobrodružství. Není totiž vždy snadné chatu nalézt. Za jakékoli další informace vám budu nesmírně vděčna... P.S. Göringovku jste přehlédla.

Kdysi dávno jsem navštívil starého lesníka a on lecos povídal o loveckých chatách. Vzpomínám, že o Opletalce říkal, že nese jméno po prvním prvorepublikovém řediteli st. lesů Dr. Opletalovi.
Wikipedie praví:
Prof. Ing. Josef Opletal (20. listopad 1863 Studenec (Čelechovice na Hané) – 18. prosinec 1953 Brno) byl významný český lesník.
Vystudoval Vysokou školu zemědělskou ve Vídni, poté krátce působil v praxi Ratajích nad Sázavou, později dlouhodobě v Bukovině. V roce 1919 nabídl své služby Československé republice. Působil jako ředitel státních lesů a statků v Banské Bystrici. Od roku 1921 pracoval ve funkci generální ředitel státních lesů a statků v Praze. Rezignoval na funkci poté, co se střetl se státní byrokracií, která prosazovala prodej dřeva dřevařským společnostem na základě dlouhodobých smluv. Poté přešel na lesnickou fakultu v Brně, kde pracoval jako profesor lesní těžby a technologie. Dále byl zvolen děkanem fakulty a rektorem Vysoké školy zemědělské a byl mu udělen čestný doktorát technických věd. Světovou proslulost získal prací o lesním dopravnictví (1913), která byla oceněna několika rakouskými a rumunskými řády. Zajímavou památkou na jeho působení je i Lesnický Slavín, který vybudoval v lesích Školního lesního statku Křtiny u Brna.
Zdravím a přeji mnoho hezkých a úspěšných lovů starých chat. vojta

Všichni máme doma teplou vodu, ledničku myčku,.. Dokonce za nás začínají vysávat robotické vysavyče. V létě jezdíme do ciziny k moři, v zimě lyžujeme v Alpách. Díky internetu není problém zjistit co se právě děje u protinožců. Ale o naši historii, kulturu a přírodu se pomalu ale jistě přestáváme zajímat. Díky tomuto nádhernému a dechberoucímu webu si alespoň minimálně dokáži představit jakou krásu máme u nás na dosah.

Zdeni, tohle je jeden z mnoha důkazů o tvé nikdy nevyprchatelné lásce k přírodě. Kéž by každý z nás měl z ní aspoň kousek!
Je mi velkou ctí se s tebou kamarádit. Děkuji moje drahá přítelkyně.
Lenka

PS: Těším se na povídání o Alešově chatě. Vše mně můžeš povykládat třeba cestou k ní.

Leni, už jsem text k "mé"chatě doplnila. A samozřejmě jsem už zjistila, kolik tam toho chybí. Např. že na původních trámech byl napsán letopočet 1871. I ta "moje" chata má svou historii. Srdce mi krvácí, když vidím s jakou lehkostí necháváme chátrat díla původních stavitelů... Na společnou cestu k ní se těším :-).

... a co víc psát?

... všechno mělo a má smysl...

Na Zdeničku a její všestranně činorodou akčnost jsme pyšní všichni, kteří máme čest vedle ní být, někdy i jenom pár minutek v roce !!! Její aktivitu, přehled, zájmy, vůli po novém vzdělávání se - by mohla rozdávat a ještě by jí hodně zbylo.
Nápad s tímto webem je opět perfektní !
Zdeni, díky a doufám, že ti pár lidí pomůže doplňovat - i když již asi moc toho chybět nebude - jak tě znám...... :-)))

Petře, díky, díky za rozšiřování. Nějaké nové informace na doplnění se už objevují. Netušila jsem, kolik lidí - milovníků Jeseníků- tyto stránky osloví...

Milá sestřenko, strejda, tvůj tatínek, by byl na tebe náležitě pyšný!!! Jelikož jsem s vámi ledaskteré chaty prochodila, jsou to i vzpomínky pro mě. Při některých toulkách po lesních chatách byl stýc ještě s námi, některé jsme prošli se vzpomínkami na něj. Je to moc a moc vyvedené, včetně fotografií, o nápadu nemluvě!!Díky moc !!!!!!!!Miluška Hájková, Kvasice, okr. Kroměříž

Mili, tvoje řádky mě dojaly k slzám. Jsem ráda, že se ti stránky líbí... Ještě ti, myslím, dlužím fotky z našeho posledního společného výšlapu, pracovně nazvaného "masakr" :-). Pošlu...